Jdi na obsah Jdi na menu
 


McDonnell F-4 Phantom II

22. 12. 2009

McDonnell F-4 Phantom II

 

Skočit na: Navigace, Hledání
F-4 Phantom II
F-4E amerického letectva
F-4E amerického letectva
Určení stíhací bombardér/přepadový stíhací letoun
Výrobce McDonnell Douglas
dříve McDonnell Aircraft
Šéfkonstruktér David S. Lewis, Jr.
První let 27. května 1958
Zařazen 30. prosince 1960
Vyřazen 1996 (USAF)
Charakter 1 100 aktivních v zahraničí v roce 2001
Hlavní uživatel Letectvo Spojených států
US Navy
Námořní pěchota
Německo
Japonsko
Výroba 1958-1981
Vyrobeno 5 195 ks
Cena za kus 2,4 milionu USD (F-4E)
F-4M Phantom FGR Mk.2 v Leteckém muzeu Kbely
McDONNELL DOUGLAS F-4 PHANTOM II.png

McDonnell Douglas F-4 Phantom II je dvoumístný, nadzvukový stíhací letoun dlouhého doletu schopný provozu za každého počasí. Byl původně navržen jako palubní stíhací letoun vyzbrojený pouze řízenými střelami, neboť v době jeho vzniku se počítalo s tím, že se vzdušné souboje budou odehrávat pouze na větší vzdálenosti a kanónů tak nebude zapotřebí. Phantom se však osvědčil i při útocích na pozemní cíle, či jako průzkumný letoun a prvek radioelektronického boje. V roce 1973 se izraelské Phantomy úspěšně zúčastnily jomkipurské války

F-4 je také zřejmě nejznámější letadlo vietnamské války, kde byl poprvé bojově nasazen v roce 1964. Díky poznatkům z války ve Vietnamu byl na verzi F-4E namontován kanón M61 Vulcan; tento letoun také dostal silnější motory a novější radar.

V americkém letectvu byly během 70. let nahrazovány stroji F-15 Eagle, námořnictvo je nahrazovalo F-14 Tomcat, mnoho strojů však nadále sloužilo na amerických základnách v Evropě. Phantom byl také jedním z nejdůležitějších letounů NATO, kde sloužil např. v Německu, Španělsku, Řecku, Turecku i Velké Británii, kde dostaly motory Rolls-Royce Spey s vyšším výkonem. Mezi další uživatele patří Austrálie, Egypt, Řecko, Írán, Japonsko, Jižní Korea. Výroba letounu skončila v roce 1981.

V USA Phantomy slouží už jen u Národní letecké gardy, ale jinde bývají modernizovány (Japonsko, Izrael) a mají sloužit ještě dlouho po roce 2000.

 

 Specifikace (F-4E)

 Technické údaje

  • Osádka: 2 muži (pilot, zbraňový operátor)
  • Rozpětí: 11,7 m
  • Délka: 19,2 m
  • Výška: 5 m
  • Nosná plocha: 49,2 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 13 757 kg
  • Vzletová hmotnost: 18 825 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 28 030 kg
  • Pohonná jednotka: 2× proudový motor General Electric J79 s axiálním kompresorem, každý o tahu 79,6 kN
  • Zásoba paliva: 7549 l ve vnitřních nádržích, 12 627 l ve třech přídavných nádržích

 Výkony

  • Maximální rychlost: 2370 km/h ve 12 190 m
  • Cestovní rychlost: 940 km/h
  • Dostup: 18 300 m
  • Počáteční stoupavost: 210 m/s
  • Akční rádius: 680 km
  • Maximální dolet: 2600 km s 3 přídavnými nádržemi

Plošné zatížení:383 kg/m² Poměr tah / hmotnost:O,86 Délka rozjezdu:1,370 m při 24,410 kg Délka dojezdu:1,120 m při 16,706 kg

 Výzbroj

  • 1× 20mm šestihlavňový rotační kanón M61 Vulcan s 639 náboji
  • Do 8480 kg výzbroje na devíti závěsnících
  • 4× řízená střela AIM-7 Sparrow na trupu plus 4× řízená střela AIM-9 Sidewinder na pylonech pod křídly; vylepšené řecké F-4E a německé F-4F ICE přepravují střely AIM-120 AMRAAM, japonské F-4EJ Kai přepravují AAM-3, řecké F-4E budou vyzbrojeny střelami IRIS-T. Íránské F-4 jsou zřejmě schopné nést ruskou a čínskou výzbroj.